Je to jednodušší, než se na první pohled zdá.
Po desetiletí byla orientace v palivech a pohonech automobilů docela jednoduchá. Až na pár malých výjimek šlo vždy o benzin nebo naftu a mezi alternativy se řadil zkapalněný ropný plyn (LPG).
Dnes, v dobách elektrifikace, přicházejí i nové fenomény a technická řešení. Co znamenají zelené značky na některých vozidlech a proč existuje tolik hybridů? V následujícím textu nabízíme přehledná vysvětlení.
Zelené SPZ
Používání takzvaných zelených ešpézetek se zavedlo na konci roku 2019 paralelně s otevřením třetí výzvy Ministerstva hospodářství SR k rozvoji elektromobility. Podobné značky mají iv okolních či vzdálenějších státech EU, každý však zvolil k jejich ztvárnění zvláštní přístup. V sousedním Česku například vozidlo se „zelenou značkou“ odlišíme tak, že má v registračním čísle uvedené znaky EL.
Podobně jako v Česku, iu nás se tyto značky nevydávají jen pro čistokrevné elektromobily. Kritériem je buď elektrický, nebo benzinový či naftový plug-in hybridní elektrický pohon, případně benzínový nebo LPG plug-in hybridní. Jinými slovy, platí, že jakékoli vozidlo, které můžete zapojit do zásuvky, má možnost získat zelenou značku.
Zelené značky jsou však stále jen opcí, kterou si elektromotorista může, ale nemusí uplatnit. Jejich vydání uživatele k ničemu nezavazuje ani mu neposkytuje žádné plošné celostátní výhody. Elektromobily a plug-in hybridy ale pár legislativních výhod mají. Podle Ministerstva hospodářství SR jsou registrační poplatky v případě bateriových vozidel na nejnižší sazbě bez ohledu na výkon motoru. V případě hybridních vozidel je registrační poplatek snížen o 50 procent. Některá města také povolují elektromobilům a hybridům platit menší parkovné.
Uvedené výhody se však váží k samotné technické specifikaci vozidla, nikoli k vlastnictví zelených značek. V současnosti jsou to tedy na našem území jen evidenční čísla jiné barvy, speciální roli budou v každodenních životech lidí hrát možná až v budoucnosti. Zvýhodněno není ani jejich vydání. Stojí 33 eur, tedy stejně jako vydání standardních bílých značek.
Největší výhody s nimi zažijete v zahraničí, například v Rakousku je až 440 kilometrů takzvaných IG-L (Immisionsschutzgesetz-Luft, pozn. red.) zón. Jedná se o úseky dálnic se sníženou maximální rychlostí na 100 kilometrů za hodinu z důvodu snížení emisí skleníkových plynů a hluku. Jelikož jsou u elektromobilů na nižší úrovni, omezení pro ně v IG-L zónách neplatí. Rozlišovacím znakem, který pomáhá v kontrole tohoto nařízení, jsou právě zelené značky. V Rakousku je však vydávají výhradně elektromobilem. Oficiální webová stránka Tyrolska upřesňuje, že výjimku z IG-L zón mají i plug-in hybridní vozidla, jejichž dojezd čistě na elektřinu přesahuje 50 kilometrů.
V Česku si zase užívají elektromotoristé výhodu v podobě bezplatného používání dálnic. Majitel elektromobilu se sice musí předem zaregistrovat na stránce Edalnice, pak však už může jezdit zadarmo. Konečně, zelené značky jsou základním předpokladem k vytvoření bezemisních zón, jelikož je lze jednoduše selektovat od bílých.
Nízkoemisní zóny
Nízkoemisní nebo bezemisní zóny jsou místa, do kterých mají vozidla se spalovacími motory vjezd zakázán nebo výrazně omezen. Na Slovensku je na samosprávách, zda takovou zónu na svém území vytvoří.
„Slovenská legislativa zřizovatelům obcí a samospráv takové zóny povoluje vyhlašovat individuálně. Je tedy na samosprávách, zda a kde vyhlásí nízkoemisní zóny,“ říká Katarína Matejková, mluvčí Ministerstva hospodářství SR.
Taková legislativa funguje na Slovensku od roku 2017, zatím se však na našem území taková místa nenacházejí. Jejich existence je v Evropě běžná, pravidla se však různí. Před vycestováním do center měst či některých regionů (například ve Francii) je proto lepší zkontrolovat, se kterým vozidlem můžete kam zajet. V některých případech mohou být speciálně zvýhodněny i hybridy.
Hybridy
Hybridní vozidla jsou taková, která pro svůj pohon využívají energii z více paliv. V současnosti, a to zejména díky automobilce Toyota a jejímu od roku 1997 sériově vyráběnému hybridu Prius, pojem zlidověl jako název pro vůz, který je poháněn jak elektřinou, tak fosilními palivy.
Základem je přítomnost elektromotoru a spalovacího motoru. Elektromotor může být umístěn na jedné ose se spalovacím motorem i na jiné nápravě, podstatné však je, že klasický hybrid dokáže na krátké vzdálenosti jezdit i čistě na elektřinu, kterou získává výhradně z rekuperace.
Řidič ušetří zejména na jízdě ve městě a při malých rychlostech, kdy je spalovací motor kvůli zpřevodování velmi neúčinný. Automobil využívá spalovací motor jen jako generátor, který vytváří energii pro elektromotor hýbající vozidlem. Takový vůz je úspornější než s klasickým spalovacím pohonem i proto, že zpětně využívá svou kinetickou energii, kterou dočasně uchovává v baterii nebo kapacitoru. Tento proces se nazývá rekuperace.
Mild-hybridy jsou jednodušší a levnější pro výrobu než klasické hybridy. Stejně jako klasické hybridy i mild-hybridy pomocí rekuperace zachycují energii z motoru či brzdění vozidla, kterou uchovávají v baterii. Na rozdíl od klasického hybridu však mild-hybridy neumí jezdit jen na elektřinu, malý elektromotor spalovacímu motoru pomáhá pouze v neefektivních otáčkách.
Tento motor většinou nahrazuje i roli startéru a vykonává ji méně invazivním způsobem, proto má větší předpoklady pro dlouhou životnost.
„Co se týká mechanického namáhání, tento systém je pro motor lepší než klasický start-stop systém. Navíc zákazník spolu s mild-hybridním ústrojím často dostane i jiné díly, nejen lepší startér, které motoru při častých startech ulahodí. Například elektrické olejové čerpadlo,“ říká Juraj Hrivnák z motoristického magazínu Auto, motor a sport.
Takový pohon má v nabídce také automobilka Škoda. Dostal jméno e-TEC a nabízí jej například v modelu Octavia, kde zlepšuje průměrnou spotřebu vozu o 0,4 litru.
Plug-in hybridy (iV)
Plug-in hybridní technologie je již na půli cesty k elektromobilitě. Vychází z klasického hybridu s výkonným samostatným elektromotorem, přidává ovšem silnější baterii a zejména možnost nabíjení ze sítě. V případě Škody Octavia, kterou zákazník může mít i čistě na benzin, naftu, stlačený zemní plyn CNG či jako mild-hybrid, znamená plug-in hybridní ústrojí s označením iV čistě elektrický dojezd až 60 kilometrů.
Smysl dává zejména lidem, jejichž každodenní rádius nepřekročí tuto vzdálenost a zároveň mohou vůz nabíjet přes noc z domácí zásuvky. Zákazník tak získá elektromobil na každý den, při kterém nemusí dělat kompromisy v případě delší cesty, případně se bát přeplněných rychlonabíječek. Je zde stále spalovací motor, díky kterému nezůstane stát na místě.
V případě plug-in hybridních vozidel také platí 50procentní sleva z výše registračního poplatku.
