Možností je několik a budou jen přibývat.
Základní otázkou elektromobility je dostupnost nabíjecích stanic. Zatímco auto se spalovacím motorem čeká na parkovišti s palivem, které lze snadno, dostupně a rychle doplnit, elektromobil k tomu vyžaduje zdánlivě mnohem sofistikovanější proces. Je však složité nabít si vůz iv roce 2021?
Benzín doma nemá každý, elektřinu ano
Stále je pravdou, že elektromobil potřebuje k rychlému dobití specializovanou stanici s veškerým příslušenstvím, navíc i nabití trvá déle než proces tankování. Na druhou stranu běžný uživatel pravděpodobně nemá doma čerpací stanici, elektrickou přípojku však ano.
Na rozdíl od běžného auta, elektromobil není navržen tak, aby doplňoval palivo rychle a nárazově. I díky vlastnostem své (převážně) lithium-iontové baterie se elektromobil cítí nejlépe, když se úroveň nabití jeho baterie pohybuje mezi 40 a 70 procenty. Naznačuje to, že elektrické auto vyžaduje nejen jiný druh paliva, ale i jiný přístup k doplňování energie. Ne nárazově a doplna, ale průběžně.
Nabíjení elektromobilu by se tedy dalo rozdělit na pilíře, kde primárním je nabíjení z domácí přípojky a sekundárně tvoří nabíjení na veřejných stanicích v práci, během nákupů či na rychlonabíjecích stanicích během dlouhých cest.
Domácí nabíjení je tedy klíčovým faktorem, aby se používání elektromobilu vyplatilo nejen ekonomicky, ale také logisticky. Čas, který vůz stráví čekáním na své použití, totiž nemusí být využit pasivně jako u běžného auta, ale každé zastavení může znamenat čas i na jeho dobití.
V praxi to znamená, že když řidič zaparkuje večer doma v garáži, připojí svůj vůz k pomalému nabíjení pomocí mobilní nabíječky či wallboxu. Nejlevnějším řešením je domácí nabíjení wallboxem, na které distribuční síť ZSE poskytuje speciální zvýhodněný tarif s nízkou cenou nočního proudu.
Díky němu může uživatel svůj elektromobil nabíjet za cenu 0,092 eura za kilowatthodinu. Dům však musí spadat do tarifu D4, který vyžaduje elektrické vytápění domácnosti. Ceny a podmínky pro různé tarify se mohou měnit v závislosti na dodavateli.
Jak rychle se nabíjí doma?
Baterie elektromobilu sice pracuje výhradně se stejnosměrným proudem, nabitá však může být stejnosměrným (DC) i střídavým (AC). Je to možné díky tomu, že každý elektromobil disponuje palubní nabíječkou, respektive měničem AC proudu na DC proud. Při napájení z domácí, tedy AC sítě, je kapacita takové nabíječky klíčová pro odhad toho, jak dlouho jí budete nabíjet elektromobil.
Současné palubní nabíječky v elektromobilech jsou většinou dvou- nebo jednofázové o výkonu 7,2 kW (32 A). Disponuje jí i malý městský elektromobil Škoda Citigo-e iV. Elektromobily příští generace, které představuje nový model Škoda Enyaq, podporují také třífázové nabíjení o výkonu až 11 kW (3 x 16 A).
Rychlost nabíječky v automobilu však není jediným faktorem, který ovlivňuje délku nabíjení. Je jím i kapacita jističů, které se v domácnosti nacházejí. Většina slovenských domácností má třífázovou přípojku s jištěním 3 x 25 A. Vypočítat nejvyšší odběr, který může elektromobil čerpat z 230 V sítě, je jednoduché.*
Pokud je kapacita akumulátoru vozidla 60 kWh, pro vypočítání přibližné délky pomalého nabíjení baterie musíme její kapacitu vydělit maximálním výkonem sítě. Znamená to, že nová Škoda Enyaq iV 60 bude k úplnému nabití potřebovat 60/17,25 = 3,48 h, tedy asi tři a půl hodiny.
V běžné slovenské domácnosti by tedy mělo být možné nabíjet elektromobil Škoda Enyaq i pomocí nejvyššího výkonu jeho zabudované nabíječky, ideálně však v noci, jelikož na ostatní spotřebiče zbývá jen asi 6 kilowattů výkonu, což není mnoho. V rámci optimalizace výkonu může mít elektromotorista nabíječku na samostatné fázi, čímž získá garanci, že mu elektromobil nevyhodí jističe v celém domě. Doba nabíjení se však v takovém případě prodlouží.
Opět však závisí na individuální přípojce a jističích v domácnosti. Pro rychlost nabíjení jsou klíčové. V případě nevyhovujících parametrů lze vyměnit za výkonnější, i když to znamená další náklady. Mobilní nabíječka či wallbox je řešením, které o něco zvýší rychlost, ale zejména komfort nabíjení. Samy neprovádějí žádnou změnu napětí nebo proudu, jen komunikují s vozidlem a určují, kolik proudu si může ze sítě vzít.
Spotřebě energie můžete pomoci také nainstalováním solárního panelu. Takové řešení občas používá i majitel elektromobilu Tesla Model 3 Tomáš Ondrejka.
„U rodičů nabíjím přímo ze solárních panelů, které jsou na střeše. Jedná se o klasický solární systém, jaké jsou běžně dostupné pro rodinné domy. Otec má také elektromobil, čili se mu taková pomoc při každodenním nabíjení vyplatí,“ říká Ondrejka.
Častou otázkou při využití solární energie je i její výkonová stálost. „Samozřejmě, výkon systému se během dne mění, ale baterie s kapacitou 10 kWh pomáhá vyrovnávat výkonové špičky. Co se týká nákladů, zbytek vyřeší levnější noční proud,“ dodává Ondrejka.
Nabíjení i ze sloupů veřejného osvětlení
Naopak zcela jinou roli mají veřejné nabíjecí rychlostanice. Když se elektromobil nabíjí takovýmto způsobem, může již za několik minut dosáhnout kapacity nabití až 80 procent. Je to proto, že při tomto způsobu nabíjení auto obchází interní nabíječku a pomocí speciálního hrubého kabelu dobíjí baterii DC proudem, který již není nutné měnit.
Takové nabíjení je sice mnohem rychlejší, ale baterii zatěžuje. I to naznačuje, že veřejné nabíjecí rychlostanice by neměly sloužit jako náhrada čerpacích stanic, ale spíše jako doplňkové řešení k domácímu nabíjení při delších trasách nebo v případě, že to řidič akutně potřebuje.
V tomto směru jsou aktuálně na Slovensku největšími hráči zejména tři poskytovatelé – Greenway, ZSE Drive a ejoin. Celkem mají na území Slovenska více než pět set nabíječek, jejichž počet poroste iv roce 2021. Kromě nich se na Slovensku vyskytují čtyři rychlonabíjecí stanice Tesla Supercharger V2 s výkonem do 150 kW a jedna ze třetí série v Trenčíně, která poskytuje rekordní výkon dobíjení až 250 kW.
Rekordérem na Slovensku je však nabíjecí stanice u čerpací stanice Shell v Senci. Zatím jediná stanice poskytovatele IONITY má nabíjecí výkon až 350 kilowattů a splňuje tak i ty nejvyšší nároky na nabíjení vozidel s akumulátory s velkou kapacitou. K doplnění 80 procent kapacity 80 kWh baterie by jí teoreticky mělo stačit 10 minut.
Ze zcela opačného konce přístupu k elektromobilitě je projekt města Sabinov. Město spustilo první nabíjecí stanice integrované do sloupů veřejného osvětlení o výkonu 22 kW, které sice nejsou nejrychlejší, ale budou snadno dostupné. Podobné řešení bychom našli i na bratislavské Železné studánce. Nabíječku na elektromobil však může v budoucnu postavit každý podnik s parkovištěm, aby si vytvořil konkurenční výhodu. Existuje proto předpoklad, že nabíjecích míst bude přibývat. Potvrzuje to také majitel elektromobilu Tesla Tomáš Ondrejka. „Obchodní domy si vybírám už jen podle toho, kde mají nabíječku.“
Mapy s jednotlivými nabíjecími body různých poskytovatelů naleznete na jejich webových stránkách, ale nejrozsáhlejší mapou nabíječek na Slovensku je portál nabky.com, který nabízí souhrnné informace o různých nabíječkách. Funguje jako otevřená platforma, do které může každý uživatel zadávat nabíječky či upravovat příslušné informace o výkonu, stavu či ceně nabíjení. Naleznete zde i diskusní fórum.
Jak s telefonem či bankomaty
Nabíjení elektromobilů na veřejných nabíjecích stanicích je v současnosti stále ještě ve svém rozvoji. Na trhu je několik poskytovatelů sloužících jako distributoři elektrické energie do rychlonabíjecích stanic. Největšími jsou společnosti ZSE Drive a GreenWay a nově i ejoin z Dubnice nad Váhem, který za uplynulý rok postavil na Slovensku více než sto nabíjecích stanic.
Mít registraci u jakéhokoli poskytovatele je něco podobného, jako vést si účet v bance. Za poplatek od něj obdržíte RFID kartu, která umožňuje zahájení a ukončení nabíjení vozidla. Za tuto kartu zaplatíte buď paušální měsíční poplatek s nižšími cenami za kilowatt elektřiny, nebo používáte vyšší tarif bez měsíčního poplatku. Přesné ceny upravují konkrétní poskytovatelé, ale nabídku paušálů si můžete prohlédnout na webových stránkách (ZSE, GreenWay) či v aplikacích. Nabíjení na bodech ejoin je do dubna 2021 bezplatné, stačí se registrovat na webu poskytovatele.
Znamená to tedy, že aby měl elektromotorista co největší pokrytí nabíjecími stanicemi, musí vlastnit několik karet různých poskytovatelů, které mu umožní své auto nabít? Zatím vypadá, že ano, k jistému druhu unifikace však již poskytovatelé dospěli i na Slovensku. Společnost Greenway nabízí roaming také pro nabíjení na stanicích ZSE.
„Začátkem prosince přibyla k našim šestnácti roamingovým partnerům i domácí síť ZSE. Poplatky za nabíjení budou klientům zúčtovány z registrované kreditní karty na konci měsíce. Pro zákazníky s aktivovanými předplacenými programy platí stejné ceny jako v domácí síti. Klienti programu Standard platí částku, kterou ZSE účtuje roamingovým partnerům,“ uvádí mluvčí GreenWay Monika Melišová.
Od roamingových partnerů jednotlivých poskytovatelů pak záleží jak, kde, s jakým výkonem a za jakou cenu nabijete svůj elektromobil v zahraničí. Škoda Auto aktuálně připravuje inovativní řešení MyŠkoda Powerpass, díky kterému bude možné nabíjet elektromobil kdekoli v Evropě s jednou čipovou kartou. Celoevropská karta bude na Slovensku dostupná s příchodem modelu Enyaq iV.
